Krajinný ráz Slavonicka Doporučený

Krajiný ráz Slavonicka

Pohled z věže propojení krajiny a města Slavonice, 2007

V úterý 9.3.2021 jsme předložili na Odbor životního prostředí v Dačicích  Posudek - Odborné posouzení vlivu kácení stromořadí bříz Betula verrucosa  na pozemcích p. č. 9356/2 a 7793/1 v k.ú.  Slavonice na krajinný ráz, za spolek Mařížský park, z.s., ale i za občany, kterým záleží na zachování krajiny Slavonicka, pro kterou má velký význam zachování alejí i stromořadí. Posudek předkádáme v rámci řízení zahájenému na základě žádosti města Slavonice.

Níže vyjádření prof. Ing. arch. Zdeňka Fránka, FEng. k významu propojení architektury a stromů ve Slavonicích:

Staré vzrostlé stromy do Slavonic patří

O tom, proč je v historickém městě správné zachovat a chránit staré stromy, napsal ve svém odborném hodnocení architekt, prof. Zdeněk Fránek. Toto hodnocení je jedním z podkladů řízení o udělení souhlasného stanoviska ke změně krajinného rázu, o kterém nyní rozhoduje odbor životního prostředí v Dačicích. Souhlas je nutný k odstranění březové aleje. 

Estetické hodnoty vzrostlé zeleně ve Slavonicích. Harmonické vztahy a měřítko

Měřítko krajiny - města Slavonice je utvářeno stavebními objekty mimořádné hodnoty, na jehož kvalitě se stejnou měrou podílí vzrostlá zeleň. Ta způsobuje charakteristické zapojení stavebních obrysů jednotlivých plánů ulic, do nichž vstupuje a z nichž do okolní harmonické krajiny vychází. Změkčení siluety města pak dává lépe vyniknout malým dominantám ve vedutách představovaným městskými branami a dominantě hlavní-gotickému chrámu Nanebevzetí P. Marie. Odstranění jakéhokoli vzrostlého stromu způsobuje z hlediska krajinotvorby problém narušení krajinného rázu, který je nazírán z mnoha úhlů vnímaných harmonizačních daností, jako: monumentalita zelené koruny v místě, ztráta stínu při pěší trase, souznění s okolními budovami, uplatnění se v dálkových vedutách atd.

Okamžitá nečekaná ztráta takového obřího organismu má pak vliv na psychologii člověka, který je hlavním článkem v systému tohoto hodnocení. Proto je jednoznačně příznivější nechat vzrostlý strom na jeho místě do doby jeho přirozeného zániku stejně, jako je přirozené se postarat o starého člověka. Postupný zánik stromu s sebou přináší i postupnost změny ve vnímání jeho konce.

U alejí jsou všechny tyto negativní vlivy znásobeny počtem likvidovaných stromů. Nutno říci, že rekultivace zeleně formou hromadného zasazení více mladých stromků pohromadě je vhodná pro mladá města a nově zakládané obytné zóny, nikoli však pro historické prastaré městské útvary, které musí být spojeny se zelení pokud možno podobného stáří a kvality. Jinými slovy: čím starší historické město je, tím starší historické stromy má mít. Pětisetletí velikáni nejsou výjimkou u gotických hradů, třísetleté stromy u barokních kostelů. Stromy kultivované řezáním na hlavu jsou nedílnou součástí architektury z dob historismu a secese. Nejde to vždy zachovat vcelku, ale skácet strom musí být až to poslední. A skácet zdravý strom musí být zločinem. Naprosté nepochopení projektantů i představitelů města je příčinou jevu jakéhosi nepřijatelného omlazování prastarého prostředí, nebo dokonce absurdní modernizace historického. Nemluvě o absolutní ignoraci soudobých trendů v oboru plánování krajinářské architektury.

Lipová alej kolem Slavonického potoka, obří javory a lípy za hřbitovem a mnohé další byly i přes svou trestuhodnou zanedbanost půvabnými živými články, nenahraditelně dotvářejícími lokální silný génius loci a bez nichž je tato vzácná hodnota prázdnou.

Spojení lipových, březových nebo javorových korun stromů vytváří esteticky harmonický vjem působící na člověka jako uklidňující všeobjímající zážitek z očekávaného přírodního rámce. Vytváří tzv. městské interiéry, kde spočinout je relaxačním, psychologicky příznivým až léčivým zážitkem pro obyvatele i návštěvníky města. Zde se do jedné harmonie spojují zážitky sluchové, čichové, zrakové i haptické, k jejichž komplexnosti je masa zeleně podmiňující. Jeho kompletní likvidace je pro minimálně 2 generace nenahraditelnou škodou.

prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek, Feng

 

Informace zveřejnila 10.3. 2021 Martina Havlíčková

Další související zprávy v "Projektech"