Jedním z podstatných pohledů – mimo zásadní biodiverzní argumenty – pro jejich zachování, intenzivní péči a ochranu - je hledisko architektonicko-urbanistické, kdy není možné ani žádoucí měnit náhle tradiční veduty obcí a jejich dálkové pohledy, neboť právě do nich se skupiny stromů i solitérní prastaré stromy zcela zásadně uplatňují.

Tak jinými slovy- rozumný hospodář a radní nedovolí, aby obyvatel zvyklý se dívat na půvabná zákoutí plná zeleně, se náhle musel smířit s tím, že se k nepoznání změnila situace a nedovolí, aby turista opakovaně navštívil historické město a našel je jiné, v jiných souvislostech, než za jakým  přijel. A nesmíme zapomínat, že zeleň hraje i důležitou roli v mnohých případech seznamu UNESCO.

V neposlední řadě se kvůli uvědomění si změn klimatu mění i pohled na metodiku posuzování zeleně i tvorby návrhů regenerace zeleně ve městech i postoje  k zeleni krajinné. Cenný se jeví každý strom, který má v přírodě i ve městě prostor až do svého úplného zániku, i kdyby mělo dojít k přetrasování komunikací kvůli bezpečnosti. 

Tento svět nepatří jenom nám. Ale tyto progresivní a nezbytné tendence k nám dorazí asi celá desetiletí po vyspělých státech, až už tu nebude co chránit.

Prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek, FEng.